Páteční ráno jsem poprvé v životě vyrážel do Ostravy. Do Nizozemí jsem letěl z Katowic s Markem. Když jsem před rokem na své narozeniny odlétal do teplých rovníkových krajin jihovýchodní Asie, měl jem sbalený ten největší kufr. A to nejen z těch, co jsme doma měli, ale snad i jaký jsem si snad dovedl představit. Proto na cestu do nedaleké evropské země jsem si připlatil pouze za kabinové zavazadlo do 10kg a 56x45x25cm. Tím jsem měl o zábavu postaráno jak já, tak přihlížející spolucestující. Na letišti jsme byli s předstihem, a tak jsem do sebe nasoukal veškeré poživatelné zásoby a to ostatní pěchoval polovinou do kufru a druhou polovinou do mé nepromokavé a mnohokapesné bundy. Polední mi zbyly venku žabky. Do kufru se nevešli, a tak také putovali do jedné z kapes bundy. Když mě při tom Marek pozoroval, měl o zábavu postaráno. Wizz air dovoluje jen jedno kabinové zavazadlo. Žádnou kabelku nebo tašku na notebook. Jediné, co je dále přípustné je deka nebo bunda. Využil jsem tak zavazadlová pravidla maximálně...
Cestou jsem posbíral cenné tipy na přežití v Nizozemí a klíče od kamaráda, který mě hned v Eindhovenu zase opustil. Pokračoval na dovolenou na jih, čímž mi poskytl dočasný azyl v Delftu. A tak mám necelé dva týdny na hledání vlastního bydlení.
V Eindhovenu jsem hned vyrazil na chvíli do města a zamířil do bývalých továren Phillips, ze kterých je kulturně-rezidenční centrum. Další z možných inspiračních míst pro žižkovské nádraží...
Cesta vlakem do Delftu, ač trvala jen něco přes hodinu, stejně jako let, stála 20 eur- polovinu ceny letenky. První setkání s holandskými cenami...
0 komentářů :